Večer jsem ti vyznal lásku,
ráno tě vzal na procházku,
k autobusu kdo ví kam,
pak v tomhle městě zůstal sám.

Potom jsem se vrátil domů
a do postele ulehl,
nechtěl jsem však věřit tomu,
že smutek na mě dolehl.

Na posteli tvá košile leží,
vůně se line pod můj nos,
proč v ní není dívka svěží,
co spinkala v ní celou noc?